První festivalový den

Štítky:, , , ,

Categories: Novinky

První festivalový den bude otevřen koncertem pořádaným pro základní školu v Plasích, od půl jedenácté a bude dárkem festivalového týmu školákům za vysvědčení.

Hlavní večerní program ve velkém sále prelatury, kláštera v Plasích bude zahájen 26. června 2013 v 18 hodin.

Vzhledem k povodňovým událostem červnových dní se festivalový tým společně s partnery festivalu rozhodl věnovat dobrovolné vstupné na opravu památek v regionu, které povodeň zasáhla. Hlavní interpretka festivalu, paní Jitka Hosprová, se vzdala honorářů, a společně s Nadačním fondem Laserový paprsek, se kterým jsme navázali úzkou spolupráci, bychom rádi co nejvíce postiženým objektům pomohli.

Věříme, že společně spojené síly umocní naše zážitky a stejně jako v roce 2002, pomůžeme dobré věci.

Každá festivalová procházka bude propojovat svět hudby a historie, bude spolu s návštěvníky festivalu objevovat skryté krásy památkově hodnotných historických objektů Plzeňska a hledat známé či méně známé souvislosti spojené s jejich významnou dobou pro společnost i místo samé.

Tématem zahajovacího koncertu jsou :

„Zlaté časy panství Plasy | Metternichové a Plasy v 2. polovině 19. století“

Úvodním koncertem bude návštěvníky festivalu Procházky Uměním provázet Richard kníže Metternich-Winneburg, diplomat u napoleonského dvora v Paříži a syn slavného kancléře Metternicha, který seznámí návštěvníky se svým rodem a jeho významem pro Plasy a okolí v 19. století.

  • Průvodce večerem: Josef Hervert
  • Interpreti koncertu: Jitka Hosprová, viola | Kateřina Englichová, harfa
  • Program: Marin Marais, Claude Debussy, Maurice Ravel, Henry Vieuxtemps, Julius Massenet, Bedřich Smetana, Hanuš Trneček, Fritz Kreisler
  • Příběh první procházky je inspirován životem Richarda knížete Metternich-Winneburg, vévody di Portella a hraběte z Kynžvartu, který se narodil 7. ledna 1829 ve Vídni jako syn kancléře Klementa Václava Lothara knížete Metternich-Winneburg, majitele panství Plasy, Kynžvart a Johannisberg a jeho druhé ženy Marie Antonie hraběnky Beilstein, svobodné paní von Leykam, která zemřela deset dní po porodu. O Richardovu výchovu se tak staral sám otec.
  • Richard postupoval velmi rychle ve dvorské i státní kariéře. Roku 1853, tedy ve svých dvaceti čtyřech letech, se stal císařským komořím a o dva roky později nastoupil po stopách svého otce na diplomatickou dráhu. Od roku 1859 působil jako rakouský velvyslanec na dvoře Napoleona III. v Paříži, po jeho sesazení v roce 1870, se vrátil do Rakouska-Uherska. V roce 1867 mu císař propůjčil nejvyšší habsburský řád – Řád zlatého rouna. V roce 1856 se ve Vídni oženil se svou neteří Paulinou hraběnkou Sándor, dcerou Mořice hraběte Sándora a Leontiny Pauliny hraběnky Metternich-Winneburg. Manželé měli pouze tři dcery, princezny Sofii, Antonii a Klementinu. Matka Paulina Metternichová patřila během manželova pobytu v Paříži k předním osobnostem kulturního života na dvoře Napoleona III., stejně tak i po návratu do habsburské monarchie. Díky ní byla v Paříži poprvé uváděna díla skladatele Richarda Wagnera. Finančně podporovala Ference Liszta, začínající Českou filharmonii, nebo Bedřicha Smetanu. V 90. letech 19. století dokonce usilovala o uvedení Prodané nevěsty v Paříži.
  • Richard kníže Metternich-Winneburg se po ukončení své diplomatické kariéry zabýval správou rodinných statků a sepsáním obsáhlého životopisu svého otce. Zemřel ve Vídni v roce 1895. Panství Plasy a Kynžvart v Čechách a Johannisberg v Německu, po něm zdědil bratr Paul. Paulina Metternichová přežila svého muže o dvacet jedna let.
  • Cisterciácký klášter, ve kterém začínáme Procházky Uměním Plzeňska, byl založen Přemyslovci počátkem 12. století. Po počátečním rozkvětu v období středověku byl těžce postižen husitskými válkami. Svého skutečného znovuzrození se však dočkal až v 18. století v období baroka, kdy patřil k největším a nejmocnějším řeholním domům v Českém království. Z tohoto období pochází velkorysá stavba konventu navržená slavným architektem Janem Blažejem Santini-Aichelem. Klášter byl koncem 18. století zrušen a stavba nebyla dokončena. Počátkem následujícího věku byl zakoupen Klementem knížetem Metternichem. V rukou jeho rodiny se nacházel až do konce 2. světové války.
  • V současné době má areál kláštera statut národní kulturní památky a v jeho hospodářské části vzniká Centrum stavitelského dědictví.
  • Kostel je ve správě místní římskokatolické farnosti. Budova konventu a prelatury je ve správě Národního památkového ústavu.
  • Vlastní místo konání zahajovacího koncertu, zv. prelatura, bylo původně rezidencí plaských opatů, které mělo být spojeno krytým mostem s budovou konventu. Svou reprezentativní funkci si však uchovalo i za Metternichů, kdy sloužilo jako jejich soukromé obydlí během pobytů rodiny na zdejším panství.
  • Raně barokní stavba byla projektována pro opata Ondřeje Trojera (ve funkci 1681–1699), dle projektu architekta Jeana Batisty Mathey. Byla dokončena po architektově smrti koncem 17. století, stavitelem Pavlem Ignácem Bayerem.
  • Za rodiny Metternichů prošla už jen drobnými úpravami. Mezi zajímavosti objektu mimo jiné patří freska ve velkém sále, kde je zpodobněno Vítězství církve nad bohatstvím, doplněné v rozích alegoriemi ctností. Prostor sloužil jako přijímací sál pro důležité návštěvy. Právě za kancléře a jeho potomků se Plasy opět staly nejen správním, ale i kulturním a průmyslovým centrem. Roku 1894 ji postihl silný požár, který zničil celé druhé patro. Jen díky vysoké protipožární pojistce byly patro i střechy opraveny. V roce 1995 byl celý komplex prohlášen Národní kulturní památkou a podle finančních možností je pomalu rehabilitován.

Napsat komentář